O přirozené autoritě jednoho starosty

9. 11. 2015 14:45:16
"Ahóóój, starosto", slyším, jdouce po ulici, už z dálky veselý hlas cca čtyřletého caparta, kterého doprovází tatínek cestou ze školky. "Nazdar kamaráde", odpovídám s úsměvem a pokynutím hlavy zdravím též chlapcův doprovod.

"Jak to zdravíš pana starostu", trhne v ten moment chlapcův otec svému synkovi prudce rukou, "příště musíš pozdravit dobrý den pane starosto", poučuje otec a obrací se zlověstným pohledem na svou zkoprnělou ratolest.

"Starosta nám dává bonbonky .. ", souká ze sebe vykulený chlapec

"Prosím tě", říkám otci a zároveň klučíka hladím po vlasech ve snaze zachránit co se dá, "my jsme s tvým synkem kamarádi a takto se zdravíme. Vždy když jde se školkou na procházku, vyjdu před úřad a nabídnu dětem a paní učitelce něco na zub, je to tak?", obracím se na malého a ten horlivě přikyvuje.

"No nevím", suše ukončuje debatu otec a dalším trhnutím ruky pobízí synka k opětovné chůzi. Co si v tu chvíli oba myslí ví jen oni sami a Pán Bůh ..

Toho letního dne, bylo to v sobotu, jsem se nezastavil. Spoluorganizovat pěší výlet rodičů a dětí do přírody, není úplně jednoduché - domyslet vše aby klaplo je zavazující a u mě takové akci předchází noc, kdy oka nezamhouřím. Člověka pak ale těší ty rozzářené dětské očička, a k dobrému pocitu přispívá i spokojenost jejich rodičů a prarodičů - přijdou po připravené trase, pobaví se, poslechnou si hudbu, opečou připravený špekáček .. to vše zdarma, na náklady obce - a zase se odeberou do svých domovů.

Kolem patnácté hodiny, kdy se akce chýlila ke konci přišla dcera s kamarádkou a začala žadonit, zda bych je neodvezl domů. Marně jsem jí vysvětloval, že tu musíme být až do konce, protože je potřeba vše pobalit a uklidit .. naložil jsem obě do auta a odvážel domů s tím, že se co nejrychleji vrátím. Děvčata po cestě dostala chuť na zmrzlinu, svolil jsem tedy ke krátké zastávce v hospodě, když tu ..

"Kdo lže ten krade, starosto", ozvalo se ostrým hlasem z přeplněné letní zahrádky (rodiče s dětmi se vraceli z výletu a zmrzlina na konci cesty přišla vhod), která v ten moment jako na povel ztichla.

"Jak to myslíte, paní", zmohl jsem se jen na nejasné zakoktání, protože jsem absolutně nechápal, co se děje.

"Před hodinou když jsem tě žádala, aby jsi mě autem zavezl z výletu domů, tak jsi neměl čas, a teď vezeš děti, které mají daleko mladší nohy než já", pokračovala dál velmi nepříjemným tónem.

"Paní, před hodinou jsem odvážel muzikanty, bylo jich plné auto", koktal jsem dál, "navíc to byl pěší výlet ..", snažil jsem se naznačit, že se nejednalo o žádný road trip nebo něco na ten způsob.

"Kdo lže ten krade starosto", uzavřela opakovaným výrokem paní a na důkaz svého skálopevného postoje se obrátila zády. Koupil jsem dětem zmrzlinu, kvapem je odvezl domů a vrátil jsem se na místo akce uklízet po návštěvnících. Co jsem si v tu chvíli myslel nebudu raději prezentovat a nechť Pán Bůh o tom raději také pomlčí ...

Po ukončení včerejší mše svaté v kostele jsem měl dobrou náladu. Slovo Otce bylo velmi hodnotné, inspirativní, ostatně jako vždy. Cestou ke svému autu jsem přemýšlel o jeho slovech, když tu ..

".. podám na tebe trestní oznámení, a předám tě vyšší moci, ty .. " Označení mé osoby a další sled slov jsem už (naštěstí) nezaslechl, protože jsem duchapřítomně nasedl do auta a rychle jej nastartoval. Rozzuřený hlas patřil osobě (schválně neříkám křesťanovi), který podobně jako já před ani ne minutou odešel z kostela po ukončení mše. Důchodci, kterému jsem v životě nejenže nikdy nic neprovedl, ale při realizaci velkého investičního projektu jsem na jeho přání oddělil jeho pozemky od obecních betonovým plotem, zpevněním základů jeho stávající stodoly, to vše za cca sto tisíc Kč, a to vše na náklady obce. Osobě, se kterou jsem za poslední rok ani jedenkrát nepřišel do styku. Umím si představit, co asi v tu chvíli proběhlo hlavou rodičům s dětmi a ostatním účastníkům nedělní mše, kteří v úžasu pozorovali co se stalo.

O co já chci poprosit Pána Boha visí vytisknuté nad stolem v mé kanceláři, ze které již 5 let starostuji svým spoluobčanům :

Pomoz mi, Pane, abych byl laskavý a dobrý za všech okolností, i když zažiji zklamání, když jsou druzí ke mně bezohlední, když se dočkám neupřímnosti u těch, kterým jsem důvěřoval, když mě opouštějí ti, na které jsem spoléhal. Nauč mě, abych nemyslel jen na sebe, ale abych usiloval také o štěstí druhých. Dej, abych uměl skrývat bolest a těžkosti svého srdce (což se mi momentálně nedaří, poznámka autora blogu). Nauč mě užívat utrpení k vlastnímu zdokonalení. Ať nezatrpknu a nestane se ze mě sobec, ať nikoho nepohorším. Doprovázej mě svou milostí, abych vytrval v dobrém.

Věřte mi, že si ta slova opakuji čím dál častěji ..

Autor: Rostislav Mihel | pondělí 9.11.2015 14:45 | karma článku: 23.29 | přečteno: 1186x

Další články blogera

Rostislav Mihel

Elektronizace státní správy - vzletný pojem s tristními výsledky

Jako člověk pohybující se většinu svého života ve světě IT technologií upřímně žasnu, jak v roce 2017 může vypadat přístup úřadu směrem k občanovi z hlediska pružné a efektivní komunikace. Posuďte sami z těchto dvou příkladů.

17.10.2017 v 10:48 | Karma článku: 24.79 | Přečteno: 569 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jaroslav Kvapil

Jak si Kateřina Lhotská spletla pojmy s dojmy (polemika)

Nějak mi utekl blog Kateřiny Lhotské „Zastavení stíhání Andreje Babiše jako test demokracie“, ale upozornila mě na něj polemika Jiřího Turnera „Zastavení stíhání Andreje Babiše jako lest demokracie“. Přidám rovněž svou polemiku.

18.9.2019 v 11:23 | Karma článku: 20.16 | Přečteno: 731 | Diskuse

Jiří Turner

Plavat proti Protiproudu

Mohlo by se zdát, že to znamená plavat po proudu. Protiproud však ve vodácké terminologii neznamená celkové obrácení toku, ale pouze to, že nás jen trochu pozlobí ta podivná anomálie. Stačí jen nemít Hájka na háčku, ale na háku.

18.9.2019 v 10:48 | Karma článku: 15.49 | Přečteno: 439 | Diskuse

Beata Krusic

Se sokoly za Jarmilkou

Už delší dobu ve mně zvučí jedna stará píseň. Polsko-ukrajinská záležitost, "Hej sokoly". 150 let starý skvost, jeho děj se odehrává v 17. st. za doby polsko-ukrajinské války.

17.9.2019 v 20:11 | Karma článku: 9.74 | Přečteno: 352 | Diskuse

Karel Trčálek

Myslivecká mafie a smrt krásných jelenů

Každou noc mě teď otravují jeleni svým troubením, jelikož mám tu smůlu, že nebydlím u žádné silnice. Ale tu a tam přece jen třeskne v noci výstřel a najednou je ticho

17.9.2019 v 17:32 | Karma článku: 10.35 | Přečteno: 327 | Diskuse

Blog Info

Poslední rozloučení s blogerem Janem Jílkem

Jak jistě většina blogerů ví, opustil nás na začátku prázdnin náš kolega Jan Jílek. Byl terapeutem, ale i režisérem, a jak jinak se s ním naposledy rozloučit než pozváním na uvedení jeho poslední hry.

17.9.2019 v 10:32 | Karma článku: 21.84 | Přečteno: 1205 | Diskuse
Počet článků 78 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2019

Jsem šestým rokem starostou slovácké obce Drslavice a při svém rozhodování se vždy řídím selským rozumem. Starostování vnímám jako službu všem spoluobčanům bez rozdílu. Před tím jsem cca 20 let na různých úrovních pracoval v IT a životní zkušenosti v těchto letech získané se snažím aplikovat na obecním úřadě.

Najdete na iDNES.cz