Pokud přijmeme myšlenku, že pozice ministra ve vládě je top manažerská funkce státní správy, nutno pak také konstatovat, že kritéria na její obsazení musí být přísná. Hovořím nejen o odborných znalostech a zkušenostech, ale i o elementární slušnosti a chování ke svým podřízeným. Toto ministr Chládek, zjevně opojen mocí mu svěřenou, evidentně nezvládl.
Důkaz poskytl on sám včera večer při tiskové konferenci : na otázku, co s předsedou vlády na jednání probírali, tak místo aby přiznal, že ho pan premiér hodlá odvolat, dělal jakoby nic. Jakoby pan Chládek ani nechtěl uvěřit, že ho, nejlepšího, bezchybného a nenahraditelného ministra na zeměkouli, si může někdo dovolit odvolat. Arogance a samolibost z něj jen čišela.
Pane Chládku, žádná škoda Vás určitě nebude. Aby se Vaše podřízené bály chodit do práce a z pláčem z ní chodily domů, za to Vás - a to velmi štědře - z veřejných peněz není potřeba platit. Přesto, jak se říká, nikdy není pozdě a proto prosím vezměte v dobrém moji radu : postavte se k tomu čelem, jako chlap. Omluvte se svým bývalým podřízeným za své chování, ale pouze tehdy, pokud svoji omluvu budete myslet upřímně (nikoliv upřímně ve stylu pana Grosse).
A pak se zapište do nějakého kvalitního kurzu slušného společenského chování a etikety. Potřebujete jej jako sůl.